Jiří Guth-Jarkovský: Úbor plesový je pro pána frak a bílá kravata (míněn motýlek), pro dámu dekoletáž, která se řídí podle módy; výkroj šatu dívčího je však vždycky mírnější. Nezanedbávejte gardedam. Pánové, dejte se představiti gardedámám dříve, nežli tančíte s jejich svěřenkami. K bufetu nebo do restaurace při zábavách veřejných nechoďte páni se slečnami bez jejich gardedam. Je-li děvče tancem unaveno, pěkně se omluv, byvši znovu vyzváno. Ale pak nejbližší tanec je vyhrazen tomu, kdo naposledy oň žádal.

Ples Prague Gala nabízí nespočet příležitostí projevit se jako lev salonů, anebo prožít trapas, na který budeme (a nejen my) ještě dlouho vzpomínat. Kde jinde můžeme projevit své společenské dovednosti než na plese takového formátu? V nejkrásnějším prostředí, které Praha nabízí – v Obecním domě? Na plese se seznamujeme, konverzujeme, tančíme, oslňujeme slavnostním večerním oblečením a večeříme. Zkrátka: osvědčujeme všechny dovednosti společenského chování.

Příprava začíná výběrem oblečení. Jak to mají pánové? Dress code je dán úrovní plesu:BLACK TIE. Tedy smoking. Ke smokingu pak náleží černý motýlek, bílá košile se skrytým zapínáním (luxusnější variantou jsou onyxové knoflíčky se zlatým či stříbrným okružím, případně perleťové knoflíky) a lakové polobotky. Užitečnými doplňky jsou hedvábné podkolenky (chlupaté lýtko není při konverzaci u stolu vhodným společníkem), cummerbund (smokingová šerpa, která zakryje ten delikátní přechod mezi pasem a břichem), kapesníček ve vnější náprsní kapse a dva bílé látkové kapesníky (jeden pro dámu). Ke smokingu se nenosí pásek. Když není zbytí, přicházejí na řadu šle.

Ale pozor! Pořadatelé Prague Gala ozvláštnili dress code dalšími instrukcemi. Tou první je  BLACK TIE CREATIVE. To znamená, že pánové mohou popustit uzdu své fantazii. Mohou mít červeného motýlka, žlutého motýlka, černou košili a bílého motýlka, kapesníčky ve vnější náprsní kapse mohou být všech barev a vzorů. Pořadatelé chtějí, aby návštěvníci nepůsobili nudným a uniformním dojmem.

Ale to není všechno: Bezpochyby se vyskytnou muži, kteří smoking nemají a nebudou ochotni si ho jít koupit, ba ani si ho jen půjčit. I na ně pořadatelé pamatují dalším slůvkem v dress codu: BLACK TIE CREATIVE OPTIONAL. Znamená to, že ti, kteří mají smoking, si ho samozřejmě vezmou, a ti, kteří ne, přijdou v tmavém obleku s kravatou. Obě verze jsou správně, protože s nimi dress code počítá.

Žena má mnoho možností, jak se přizpůsobit úrovni BLACK TIE. Může mít i krátké šaty, ale Prague Gala v Obecním domě si žádá nejvyšší standard – tedy velkou večerní, ať již v délce dinner (lze zahlédnout jen špičky), nebo tea (lze zahlédnout kotník). Počítá se s odhalenými rameny, otevřenými zády, odvážnými dekolty, vysokými rozparky. Šaty mohou být na ramínka nebo korzetového střihu, materiály bývají lesklé, třpytivé, efektní. Jakkoli mají ženy rády černou barvu šatů, není to jediná volba. Pánové jsou v černém povinně, jenže když jsou v černém i všechny ženy, pohled do sálu nenavozuje pocit veselého večera.

Dámy by měly právě na plese využít všech možností, které nekonečný výběr šatů nabízí. Žádoucí jsou šaty pastelových barev, zvláště u mladších žen je škoda nevyužít veselých barev, jako je žlutá, červená, růžová, modrá.

Pozornost věnujeme i doplňkům: Punčochy jsou vhodné tehdy, jestli žena odkrývá nohy výš než jen na délku koktejlek. Pokud má dlouhé šaty, z nichž vykukují pouze pečlivě ošetřené a nalakované špičky prstů, silonky mít nemusí. K večerním šatům patří lodičky na vysokém podpatku, ale pozor, kromě chůze nás čeká i tanec. Klasické jsou uzavřené lodičky, ale i střevíčky typu Mary Jane (s páskem přes nárt) nebo páskové střevíčky jsou na ples vhodné. Dáma se neobejde bez kabelky, samozřejmě co nejmenší, nejlépe tzv. psaníčko, kam se vejde jen kapesníček a platební karta, malý pudr a rtěnka. Na ples si ženy mohou dovolit těžší parfémy a efektnější šperky. Zvolíme výraznější líčení, tak aby v umělém světle vyniklo. 

Častým doplňkem dámských šatů jsou rukavičky. Ke krátkým šatům zvolíme krátké rukavičky, k dlouhým rukavice pokrývající celé předloktí. Zvláště k dlouhým šatům bez rukávů a bez ramínek jsou dlouhé rukavice téměř nezbytné. Dlouhé rukavičky dáma nemusí odložit, podává-li se tzv. finger food, kanapky, které dáma bere v ubrousku do ruky. V rukavičce může dáma držet sklenici s nápojem, ale pokud usedne k prostřenému stolu a bude brát do ruky příbor, rukavičky svléká. Dáma podává ruku v rukavičce, je-li součástí večerního úboru.

Žena se musí ve večerní toaletě a lodičkách dobře cítit, aby působila sebejistě a důstojně. Jestli má šaty nové, udělá dobře, když si je doma na dvě tři hodiny oblékne „nanečisto“, aby si zvykla, jak se v nich chodí, sedí, ba i tančí. Ještě víc to platí o lodičkách.

Na ples nemusíme přijít přesně v čase, kdy začíná, ale určitě ještě před předtančením, kterým bývá ples obvykle zahájen.

Po příchodu do sálu se usazujeme podle čísel stolů, které máme rezervovány, hostesky nám pomohou se zorientovat. Sálem prochází první muž, neboť ženu uvádí. Při příchodu ke stolu se představíme spolustolovníkům. Hosté, kteří již jsou u stolu, by měli vstát. Představuje se příchozí muž protějšímu páru a poté představí svou partnerku. Pak muž odsune partnerce židli, usadí ji a posadí se. Žena by měla sedět po mužově pravici, a to tak, aby se muži a ženy u stolu střídali. Nenuceně konverzujeme, abychom vyvolali dobrou pohodu, vyhýbáme se tématům konfliktním a kontroverzním.

První tanec patří naší partnerce, další tance můžeme rovnoměrně rozdělit mezi ni a další ženy v sále, ale jen ty u našeho stolu nebo partnerky našich (společných) přátel. Platí zásada, že jestli někdo jde tančit s mou partnerkou, měl bych mu prokázat stejnou službu. Je-li muž na plese sám, může si vybírat partnerky k tanci libovolně, přišel-li však s partnerkou, musí se jí věnovat a nebrousit po sále vyhlížeje další tanečnice.

Muž si musí zapnout sako, když vstává od stolu a hodlá pozvat dámu na parket. Chce-li ženu vyzvat k tanci, měl by se nejdříve obrátit na jejího partnera. Nemusí užít jen klasickou formuli „Smím prosit?“, ale jakoukoli jinou, která vyzní dostatečně přátelsky: „Dovolíte, prosím?“ nebo „Mohl bych si zatančit s vaší partnerkou?“ apod. Žena nebo její partner mohou prosbu o tanec odmítnout (např. slovy: „Promiňte, jsem zadaná“), v tom případě ale žena nemůže tančit následující tanec s jiným mužem než se svým partnerem.

Cestou na parket jde žena po mužově pravici a do muže se zavěsí. Pokud se ale prodírají tlačenicí u parketu, jde muž první, aby ženě „proklestil“ průchod. Tančíme ohleduplně, a jakkoli „muž vede“, dělá vždy jen to, co je jeho tanečnici příjemné. Nemusíme držet dámu křečovitě jako adolescent na první prodloužené, ale důvěrné tisknutí se na partnera si necháme do nočního baru.

Muž vede partnerku do volných míst na parketu tak, aby se vyhýbali ostatním párům. Pokud by přece jen kdokoli z páru zavadil o jiný pár, omlouvá se vždy muž, a to i za svou partnerku. Muž si před tancem nenápadně prohlédne tělo své tanečnice, jde především o to, aby si všiml, kde má levou lopatku, tam ji totiž bude během tance držet, ne níže. Plesové držení je výše, barové držení je níž... Neznáme-li se, muž by se měl před tancem představit, žena nemusí, ledaže by spolu tančili už několikátý tanec večera. Témata rozhovoru při tanci by neměla být příliš osobní, raději se bavíme o prostředí, naší zkušenosti s tancem, o kamarádech u stolu apod. Po tanci poděkujeme a vždy doprovodíme ženu na místo; alespoň pohledem nebo úsměvem poděkujeme jejímu partnerovi.

Na plese je obvykle připraveno občerstvení formou večeře nebo rautu. Vynecháme raději jídla příliš aromatická, aby našim tanečním partnerům nebylo od první vteřiny jasné, že jsme si už dali uzeného lososa a skopové na česneku. Dáváme si pozor na konzumaci alkoholu. Prvním signálem, že alkohol začíná účinkovat, je u mužů neodolatelná touha svléci si sako. V okamžiku, kdy nabudeme přesvědčení, že jsme úžasně zábavní a že když si dáme ještě jednu skleničku, budeme ještě zábavnější, je nejvyšší čas odejít. Dobrá pověst je důležitější než dobrá zábava.

Vůbec, kdy odejít z plesu? Společensky vhodné je odcházet v okamžiku, kdy odešly dvě třetiny účastníků. Nemělo by to být před půlnocí, ale po třetí hodině také ne.

Můžeme se s přáteli skvěle bavit, ale neměli bychom podlehnout klamnému dojmu, že jsme na domácím večírku. Muž si nemůže sundat motýlka a rozepnout si knoflíček u košile ani v půl druhé ráno, o odložení saka nemluvě, a žena by se neměla zouvat pod stolem. Stačí jediný neopatrný pohyb nohou souseda vedle a z hledání lodičky se stane drama. Z plesu odcházíme tak, jak jsme na něj přišli: důstojně, s noblesou, dokonale upraveni.